K poklesu přispěl zejména vývoj na průmyslově rozvinutých trzích.
. Celosvětové zadlužení v 1. čtvrtletí letošního roku kleslo, poprvé za 2,5 roku. K poklesu přispěl zejména vývoj na průmyslově rozvinutých trzích.
Naopak, zadluženost v rozvíjejících se ekonomikách dosáhla novodobé maximum. Poukázali na to údaje Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
IIF uvedl, že celosvětový dluh klesl v 1. čtvrtletí o 1,7 bilionu USD na 289 bilionů USD (239,22 bilionu eur). Rostl však dluh rozvíjejících se ekonomik. V 1. čtvrtletí vzrostl o 600 miliard USD na nový rekord více než 86 bilionů USD. Pozitivem je, že tempo růstu bylo mnohem pomaleji než v předchozích třech kvartálů.
Navzdory poklesu celkové hodnoty dluh z pohledu poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) pokračoval v růstu. Tempo růstu však nebylo výrazné, představovalo přibližně 1% a globální dluh dosáhl za 1. čtvrtletí těsně nad 360% HDP. IIF předpokládá, že díky očekávanému zotavení ekonomiky a snižování objemu nových půjček by měl celosvětový dluh v poměru k HDP za celý rok 2021 mírně klesnout. Pro srovnání, v minulém roce vyskočil o více než 36 procentních bodů.
V rámci rozvíjejících se ekonomik vzrostl dluh na téměř 60% HDP z 52% HDP před nástupem pandemie. Vlády ve více státech nadále pociťují tlak způsobený opakujícím se Lockdown a pomalým tempem vakcinace, uvedl institut. Jak řekl Emre Tiftik z IIF, růst výdajů a ztráty v oblasti příjmů spojené s koronakrízou vedly k tomu, že obsluha dluhu je v zemích jako Filipíny, Indie, Indonésie či Turecko náročnější.
Podle IIF se na tyto země zvyšuje i tlak související s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Pokud se jim tempo snižování emisí skleníkových plynů nepodaří zrychlit, může to zvýšit náklady vlád na obsluhu dluhu.
