Ukázala to studie tzv. daňového observatoře – EU Tax Observatory, které se věnuje vědeckému výzkumu v oblasti daní pro evropské instituce.
V dokumentu se uvádí, že příjmy bloku by se ztrojnásobily na 170 miliard eur, pokud by dohodnutá globální minimální sazba daně byla 25%.
USA v květnu navrhli minimální sazbu daně ve výši 15%, což je úroveň, kterou podporují mnohé státy EU a považují ji za mnohem pravděpodobnější kompromis, jak mnohem vyšší sazbu 25%.
Pokud bude globální daň schválena, stane se součástí propracovaných pravidel zdanění nadnárodních korporací a velkých technologických firem jako abeceda a Facebook. Ty v současnosti navzdory obrovským příjmem často platí velmi malou daň díky zřízení centrály v zemích s nízkým zdaněním, jako je Irsko, Lucembursko nebo Nizozemsko.
Konečná minimální sazba daně však bude záviset na dohody v OECD a bude zahrnovat i dohodu o tom, kde budou zdaňovány nadnárodní společnosti, zda budou všechny příjmy zdaňované v jejich domovské zemi, nebo v zemi, kde příjmy generují.
Mnohé státy vyvíjejí tlak na dosažení dohody na červencovém setkání ministrů financí skupiny G20 (20 největších světových ekonomik).
Podle EU Tax Observatory Unie by mohla získat více peněz ze zvýšení daní pro vlastní firmy, jako ze zdanění společností mimo 27členného bloku.
Ve zprávě se také uvádí, že není nutné, aby všechny země souhlasily s vyšší daní na to, aby vstoupila v platnost.
„Pokud by dostatečně mnoho tzv. mateřských zemí uplatňovalo minimální daň, daňové ráje by již nemohly lákat firmy nabídkou nízkých sazeb, „konstatuje se ve zprávě, podle níž to může daňové ráje podnítit ke zvýšení vlastních sazeb.
„Spirála mezinárodní daňové konkurence se dá zastavit, i když daňové ráje nezvýší své daňové sazby, a Evropská unie by mohla být světovým lídrem v tomto procesu,“ dodává zpráva.
